Baxters Loch Ness Marathon 2013 - 3:53:57

Tak po mesici dalsi marathon za mnou. Dalsi PB a 4 hodinova meta pokorena. Bezel jsem tentokrat ve Skotsku, kolem jezera Loch Ness.

V Nedeli rano vstavam kolem pul 6. Davam sprchu, fazole s klobasou na snidani a zkontroluji ze mam vse co potrebuji. 2 iontaky, 2 gely a banan. Beru sebou vodu v batohu ktera tentokrat nikam nevytekla. Start je az v deset takze mam celkem dost casu.

S Annou vychazime pred dum, kde bydlime a sledujeme pres Zatoku Delfinu, jak je Inverness zahalen do mlhy. Udelame par fotek a nasedame do auto smerem ke srazu v "marathonske vesnici".

Po prijezdu na misto ktere je v parku v Inverness a kousek od cile, mne Anna vyklopi. Pusu a hodne stesti, zamavam a jdu hledat misto v autobusu. Registrovanych je kolem 4000 bezcu ciste na marathon a techto 4000 musi organizatori dopravit na start, ktery je zhruba hodinku cesty. Projizdime mesteckem Fort William, ktere je na opacne strane Loch Ness a pak vzhuru do kopcu kde zavod zacina.

Prijizdime zhruba kolem pul 9, takze mam hodne casu. Chodim kolem, popijim iontak, sleduju ostatni a klepu kosu, protoze mam kratasy a gate se mi nechtelo tahat... 20 minut do startu. Potrebuji na zachod, nervozita se prihlasuje, odskakuji do blizkeho lesiku a behem cesty zpet zvladnu stoupnot do mokrin takze mam obe boty durch, jeste ze beham s barefoot botama kde nema moc co nasaknout.

3..2..1..start a je to tu zas, kolena neboli ani neprsi a je prijemnych 15 stupnu. Sleduji masu bezcu prede mnou a za mnou. Trva asi 4 minuty nez probiham startem za zvuku skotske hudby v podani dobrovolnych dudaku, akorat ten bubenik co je doprovazi nevypada moc nadsene.

Sleduju tep a rikam si ze tentokrat to dam rychleji ze startu a pak se uvidi jak na tom budu.
Tempo po 3 kilacich porad po 5:30, coz je dobre. Nic neboli, citim se dobre a cekam na prni kopec ktery se objevuje za zatackou. Nehrotim to, ale udrzuju tempo, predbiham par lidi a snazim se najit nekoho s podobnym tempem. Dva borci prede mnou maji na sobe tricka s otiskem boty na zadech, otisk prave boty, takze kdyz bezim za nimi tak premislim o tom ze OCD clovek by z toho asi silel, dve prave boty a ta leva nikde.

Kopec je pryc, uff to byla celkem pohoda, nechavam za sebou dalsich par desitek lidi, Loch Ness stale v nedohlednu protoze cesta se priblizuje az po 11 kilakach. Snazim se to hrnout z kopce ale rovinka prichazi moc rychle.

Prvni obcertvovacka s gelama, beru zele blok a zustava mi v ruce cele baleni, coz je fajn. Pomalu to do sebe davam a zapijim vodou. Dalsi kopec a Loch Ness se mi ukazuje po leve strane. Celkem parada, slunce ozaruje vrcholky kopcu kolem a ja bezim s ostatnimi po ceste mezi stromy. Cas neni spatny, uvidim jak to dam. Citim slabsi pichnuti v levem svalu u kolen, ten samy sval co mne trapil posledne. No snad to bude v klikdu.

Kilometry a mile ubihaji dobre, predbiham lidi i kdyz uz ne tak rychle a casto jako poslednich 20 km, vyhlizim znacku 13 mil. Zele blok uz dosel a mam v sobe jeden iontak z obcerstvovacky.
Premyslim jestli mam do sebe narvat banan a nebo to nechat na pozdeji. Casu dost krize zatim neprisla.

A je to, pulka marathonu za mnou. Nic vyrazne neboli, ale cas mne celkem znervoznuje, 1:47 mi nedava moc casu na nejake selhani a pri tempu ktere drzim to bude jeste zajimave. No nikdo mi netvrdil ze to bude lehke.

Bezim dal, Loch Ness porad po leve strane a tesim se az zmizi, protoze to bude uz jen kolem 15 kilaku do konce.

Snazim se drzet jedne skupinky, ale citim ze zpomaluje tak je predbiham a divam se dopredu, kde nekde v dali je snad konec. Vedle mne se drzi jeden typek co jsem ho predbehl asi 2 kilaky zpet. Drzime stejne tempo, nic nerikame ani se mi nechce, ale je to trosku uklidnujici. Poslocham zvuky kolem sebe a slysim jen klusot lidi kolem mne a obcasne odkaslani nebo zaheknuti.

Kilometry utikaji a muj tichy spolecnik je stale vedle mne. Loch Ness mizi a ja vbiham do male vesnice, dalsi obcerstovacka dalsi iontak. Svuj si nechavam na zaver, vytahuju banan ktery je lehce rozlisovanej,  ale co uz porad lepsi nez nic. Po dalsim kilaku vycucavam gel a zapijim vodou do cile nejakych 13 kilaku a 2 kopce prede mnou.

"We are bit hilly" naplnuje me ocekavani kopce a jen zklopim hlavu a jdu do toho. Otacim se a vidim ze spousta lidi do kopce jen jde. Zase takovej kopec to neni rikam si a nezastavuji i kdyz na to ve skrytu duse myslim. Lehce mne to vystavilo a vsimam si ze me tempo i tepovka jde dolu.
Divam se znovu na hodinky a snazim se premyslet jestli to uz davam pod ty 4 hodiny s timhle tempem. Hlava mi to nebere, jsem asi uz unavenej nebo co. Takze bezim dal a zrychluju, jsem spokojen az se mi tepovka vraci na 166 a tempo lehce pod 6 minut na kilak.

Pod 4, pod 4, pod 4 si opakuju a zatinam zuby, snad uz je to blizko. Zrychluji at uz to mam za sebou, nebo lepe receno se snazim zrychlit. Energie se ztraci do nenavratna, a vim ze uz to je jen kousek, jen dalsich 5 kilaku. Zase se mi honi hlavou kam se zenu, ale vidina pokoreni sebe sama a moji magicke hranice 4 hodin mne udrzuje v behu.

3 kilaku do konce, pod 4, pod 4, pod 4. No pristi mesic ten Beachy head marthon nic rozhodne hrotit nebudu. Vybiham do zatacky a vidim Annu jak fandi. Placnem si a s lehce nabitou energii se divam na druhou stranu reky kde uz je cil. Emoce jdou na povrch a je mi zase lehce do breku. Uz vim ze to davam pod 4. Mam asi 10 minut na to dobehnout jeden kilak. Bezim pres most, par lidi mne predbiha ale ja to neresim. Vyhlizim cilovou pasku a JE TO TU. JOOOOOO nebo nejaky podobny skrek vydavam a zvedam ruce nad hlavou. Jsem na meko, beru medaily a tasku od dobrovolniku a hrnu se pryc nekam, kde ceka Anna. Objeti, pusa, gratulace, Anna mi ukazuje video jak probiham cilem. Jsem zase na meko a se mnou i Anna jak mne vidi.

Po chvilce zdileni poznatku s Annou si leham na travu a vedle sedicimu bezci podavam ruku se slovy well done, well done. Nikdy jsem ho nevidel a ani uz neuvidim, ale citim ze diky zavodu, ktery jsme ted dobehly, mame neco spolecneho a nase vrele potreseni rukou mou myslenku jen potvrzuje.

Tak zase priste, Loch Ness rad se vratim.